Demon´s lexicon, fanarty

Můj zlozvyk - přečtu knížku a jdu na dev. Pak tím zahlcuju blog. Navíc je to článek takřka zadarmo. Ale musím říct, že na Znamení démona jsou fanarty překvapivě... pjékné. A abych vás neznudila, přidám i pár ukázek. (Snadno z nich poznáte, kdo je moje oblíbená postava. Jo, Jamie ^^.) Slibuju, že příště zas o nějaké manze .).





Uvědomil si, že jelikož s ním Jamie chodí do třídy, nejspíš je stejně starý, ale Nick vždy vypadal a cítil se starší než ostatní děti ve škole. Jamie byl prcek s velkýma očima, předurčený k tomu, aby byl mazánek učitelů a fackovací panák pro své spolužáky. Nejspíš by ze sebe nedělal takový terč, kdyby do školy pořád nenosil levandulová trička a šperky.

"Takže," řekl Jamie, jenž zjevně podlehl dojmu, že je zde vítaný. "Vy dva žijete spolu?"

Trochu sebou trhl, když uviděl Nickův výraz, a posunul se na úolný kraj pohovky, takže už seděl prakticky na opěradle.

"Jo," opáčil Nick ledově. "Protože jsme bratři." (str. 24)


"Vzpomínáš na paní Gilmanovou, naši sousedku tři stěhování nazpět?" zeptal se Alan. "Vždycky tě při cvičení sledovala dalekohledem. Nikdy jsem ti to neřekl. Promiň."

Nick odložil s cinknutím kovu o kov meče na odkapávač.

"Proč ne?"

"No, Nicholasu, bylo jí přes šedesát. Myslel jsem, že by ti to mohlo trochu vadit." (str. 39)


U levého rohu baru byl mág. Kupoval si tam balení bramborových lupínků. Kdyby se nesnažil maskovat, Nick by si ho nevšiml. Tenhle muž na sebe seslal několik iluzí, aby vypadal starší a tmavší, pokud mohl Nick soudit, než byl ve skutečnosti. Příliš umělecky provedené vrásky a příliš černé vlasy praštily Nicka do očí. Mág byl jako olejová malba ve světě namalovaném pastelkami.

Nick zatnul svaly dřív, než si to uvědomil. Lov začal.

"K zemi," zašeptal.

"Já už jsem," ozval se Jamie z podlahy. (str. 131)



Její oči teď byly černé a vodnatěly, žluté vlasy měla zacuchané a páchla ještě hůř, než vypadala.

"Já nejsem moc zvyklej na chodící mrtvoly. Můžu křičet hrůzou?" ozval se Jamie.

Nick nespouštěl z mrtvoly oči. Ustoupil o několik kroků, aby si ji mohl dobře prohlédnout. Spíš se šourala, než šla, a ruce měla svěšené podél těla, i když ve tváři měla inteligenci a odhodlání. Byla opatrná, protože tělo už bylo dost zničené.
Tohle bude skoro příliš snadné.

Nick se usmál a čekal, pohrávaje si s jílcem meče. Žena hýbala nohama čirou silou vůle a postupovala vpřed. Její bezbarvé rty se také zkřivily v úsměvu.

Nick opět udělal několik kroků dopředu a pustil jednou rukou jílec, aby jí pokynul.

Vrhla se na něho a on ji vší silou sekl do krku. Zacukala sebou a Nick musel do krku seknout ještě jednou, než hlava spadla a odkutálela se tou honosnou, obrázky lemovanou chodbou. Mrtvola ještě uboze zašermovala rukama ve vzduchu ve snaze dostat se k Nickovi a pak strnula.

Nick se obrátil k Jamiemu, ještě než tělo dopadlo na podlahu. "Není těžký je zabít," řekl. "Většina lidí jen zpanikaří, když vidí mrtvýho."

"Zpanikaří, jo?" řekl Jamie ironicky. "To teda nevím proč." (str. 211)

0 komentářů:

Okomentovat