Twisted fairytales

V Brooklynu žije Quentin, duševně vyprahlý středoškolák, jakých jsou na světě tisícovky. Je to sice zjevný génius a profesionální zabiják školních písemek, v ničem však nevidí smysl a raději se utíká v fantasy knížkám o Filorii, které čte pořád dokola už od dětství. Sní o tom, že existuje i nějaký lepší svět magie, jenže reálný svět má vlastní kruté způsoby, jako ho pokaždé přesvědčit, že nic jiného není. Jenže pak se všechno změní, Quentin je pozván na přijímací zkoušky do jakési podivné školy, projde jimi a skutečně začne studovat magii na opravdové kouzelnické škole. Zprvu je chlapec jako u vytržení, pak se ale ukáže, že i tento svět má k ideálu daleko, stejně jako všechny další světy, kterými Quentin projde... a celé je to trochu špatně.


I celí Mágové jsou trochu špatně, jeden aby skoro nevěděl, co si o tom myslet. Vnitřně je rozdělená do čtyř knih a člověk má opravdu pocit, že pokaždé čte úplně jinou knížku s kolísavou kvalitou. Ať už to na první pohled vypadá jakkoliv, Mágové nejsou vykrádačkou Harryho Potter ani Narnie, přestože na nich je to celé vystavěné. Autor Lev Grossman nabízí pohled z druhé strany, bez naivity a bez patosu, jaké by to bylo, kdyby to bylo doopravdy – tedy hnus, zmar a totální deziluze. Jelikož jsem ani jednu recenzi nedočetla do konce, myslela jsem, že Mágové budou jakousi parodií na čarodějnické knihy, ovšem Mágové jsou satira fakt hodně černá. Na začátku je pár úsměvných hlášek, jenže pak se humor úplně vytratí a zbyde existenciální drama, ze kterého jsme s bráchou (četli jsme to zároveň) dostali pořádnou depresi. Legrace to vážně není. Postavy, zprvu sympatické, se promění v excelentní sráče, kteří místo aby se sebou něco dělali, utápějí se v alkoholu a sexu a čekají, že se samo najde něco, co jim dá nový smysl života - klasický problém mnohých dnešních lidí. A když se to něco najde, brzy se ukáže, že to nestačí a jde se chlastat, dokud nepřijde zase něco nového – to vrcholí zvláště ve druhé knize, kde mi to na rozdíl od těch předchozích začínalo vadit. S třetí částí nastává zlepšení a Mágové chytají ztracený dech, ale jen proto, aby se na konci ukázalo, že zase bylo všechno k ničemu.


Našla jsem řadu recenzí, které překypovaly nadšením a také recenze, které Mágy odsuzovaly jako naprostou ztrátu času, přičemž u těch druhých jsem měla dojem, že recenzenti knihu uchopili úplně nesprávně. V prvé řadě se nejedná o titul pro mládež, o vykrádání Pottera a Narnie by se taky dalo pochybovat. Na druhou stranu se ale nejedná ani o žádný literární zázrak. Chyby se v ní najdou, ve druhé části se vytrácí čtivost, postavy jsou na facku (možná proto, že jsou reálné a trpí nevídanou absencí pro hrdiny charakteristických ušlechtilých rysů?), postrádá jakoukoliv dějovou linku, pořád se tam jen čeká na zásah vyšší moci a občas se utápí ve zbytečných popisech, ale i přes to všechno je to slohem, myšlenkou i zpracováním vyšší nadprůměr, tak tři a půl hvězdičky. Nebojí se bořit mýty, čtenáře z ní mrazí a dělá se mu psychicky nanic. Jsem ráda, že jsem ji četla, ale kdybych si mohla podruhé vybrat, nekupuju si ji, jenom si ji půjčím z knihovny. Nemyslím, že bych kdy chtěla tuhle depkařinu číst podruhé, asi mě bude z knihovničky strašit.

The beast 1 by ~knowhack on deviantART