Rok vydání: 2004
Délka: 2 volume
Status: dokončená
Download: mangatraders.com
Dostat kopačky od ženský, to nasere. Řadový učitel si pak tohle trauma může léčit zíráním na atributy lepých žaček. (Jeden můj kamarád loni začal učit na základce. Projet si jeho fejsbukové statusy o ňadrech sedmaček někdo pověřený,
na hodinu letí. Projet si to některý z rodičů, z kamaráda by se stal zabitej kamarád.) Tak to prostě bývá. Jenže mladý matikář Amemiya měl smůlu, nejenže dostal kopačky, navíc ho přeřadili na chlapeckou střední, takže žádné výstřihové terapie se nekonají. No, jenže víme, jak to na japonských středních školách chodí a Amemiya-sensei je opravdu sexy kusanec, takže není divu, že hned na první hodině padne do oka jednomu ze svých studentíků. Mifune je rozkošný blonďáček, nevinnost sama, od hlavinky mu lítají sparklíky a na tvářičkách stydlivý ruměnec. A tenhle slaďoučký králíček si Amemiyu oblíbí, chodí za ním na konzultace a vůbec, dělá všechno proto, aby mohl být matikáři nablízku. Amemiya-sensei z něho má prdel – jak by taky ne. Zvlášť, když se na scéně objeví Mifuneho kamarád Kishima, černovlasý introvert, přeborník ve vrhání Toho Pohledu, Co Vraždí. Zdá se, že Kishima je Mifunemu stále v patách a že si svého kamaráda moc dobře hlídá. V jednom kuse by Mifunemu kazil jeho dýchánky s Amemiyou, temně se mračí a dokonce učiteli i vyhrožuje! Amemiya-sensei není vůl a moc dobře ví, jak to na chlapeckých školách chodí. Dojde mu, že ti dva kluci spolu nejspíš něco mají a Kishima prostě žárlí... A rozhodne se si s nima trochu pohrát. Vždyť přece není lepší lék na vlastní frustrace než ublížovat ostatním.
Jenže pak se ukáže, že si Amemiya-sensei naběhl na vlastní
meč. A ten byl pěkně ostrý.Asi před dvěma roky tu odezněly nadšené ovace na Love Neco, mangu o všivém kočičákovi, co se snažil svůj omašličkovaný chvostík strkat jednomu hodnému učitýlkovi leckde, hlavně tam, kde ho učitýlek strčený mít nechtěl... a bylo to zatraceně bránicotrhaidní. Dnes tomu bude nejinak. Za tu dobu už jsem od autorky Mishimy Kazuhiko stačila přečíst... no, víceméně všechno, co se dalo sehnat. Svůj názor na její prudkou originalitu jsem trošku poopravila, protože ta ženská vykrádá sama sebe. To je fakt, ale co? Zjistila jsem, že mi to vůbec nevadí. Originální to není, ale k sežrání ano. Stahovat mangu od Mishimy Kazuhiko je jako říct: „A hlavně mu neříkejte, že je opice!“ Přesně víte, co se stane potom. Víte, že uke bude starší, pravděpodobně učitel a v jednom kuse se bude tvářit nasraně. Seme je většinou nějaký malý zlomyslný hajzlík, který dělá ukemu ze života peklo a uke se může vzteky potentovat, kam se poděla jeho autorita – na semeho totiž neplatí. Jejich soužití se podobá spíš rvačce než idylickému tydlíkování. Seme se lstivě směje od ucha k
uchu a uke bývá zdrcen a šokován sám sebou, že si to nechává líbit. Pak to samozřejmě dopadne dobře. A hlavě - vždycky je to sranda jak hrom. Reverse!? z téhle řady nevybočuje. Přestože v rámci autorčiny tvorby není vůbec originální, je to úžasná smršť vtipů, gagů, zvratů a pěkných hochů, co se k sobě mají a sluší jim to. Přejete jim, aby spolu šťastně skončili a zároveň jim přejete všechny ty klacky, které jim autorka hází pod nohy, protože oni se vždycky tváří tak nádherně ublíženě a zoufale! <3 Naopak tu nenajdete žádné klasické klišé typu maskulinní seme obluda a neschopný kníkal, kterého radši ani do zadnice nekopnete, protože se bojíte, že by se mu to třeba zalíbilo. U Mishimy Kazuhiko je to s dvojkou seme / uke vždycky trošku naopak. Ukata zásadně bývají s Osobností.
Já jsem Reverse!? četla už třikrát a pokaždé jsem se královsky zasmála, protože tomuhle se prostě nedá nesmát. Nevyskytuje se tam moc sexu, ale Reverse!? má příběh, který to skvěle utáhne i bez toho. Příběh, chápete? Příbeh! Stejně je to i s celou Mishimou Kazuhiko – v rámci žánru je zralá na nobelovku. Pokud se vám její styl zalíbí, vždycky se k ní rádi vrátíte, protože je to sázka na jistotu. Vlastně musím říct, že spolu se Sugiurou Shiho, Takanagou Hinako a Sanami Matoh je Mishima Kazuhiko moje nejoblíbenější sh-ai / yaoi mangaka. <3
0 komentářů:
Okomentovat