Full Moon ni Sasayaite

Můžete být člověk, upír nebo dlak. Ve třetím případě se před vámi otevírají další možnosti. Můžete se měnit ve vlka, medvěda, popřípadě veverku, žábu, helou kitty… to je nakonec jedno. Nebo jste chudák / šťastlivec (nehodící se škrtněte), který se za stříbrného svitu úplňku transformujete v ženu. A poloviční shonen-ai je na světě. Mwaha… *ahem ahem*


David vyrostl v poměrně harmonickém prostředí rodinného sídla, existenční problémy se mu vyhýbaly obloukem, stejně jako traumata z mládí, typická pro každou druhou manga postavu. Jedna maličkost – David je, stejně jako mamka s taťkou, upír. Strejda je upír. Jenže strýček má pravděpodobně rád chlupatější ženy a vzal si vlkodlačici. Inu, klape jim to, dokonce z jejich svazku vzešel syn, Marlo. A Marlo, Davidův bratranec, je naše zápletka. Marlo zdědil jisté vlkodlačí geny, ale o úplňcích nikdy nezdivočí. Spíš zněžní, dalo by se říct. Dá se použít slovo ženodlak? Radši ne. ^_^

David Marla miluje. Nejen o úplňcích. Pořád. Marlo je z toho zpočátku trochu nesvůj, ale přece jen, ani jemu Davidova fyzická blízkost není nepříjemná. A s nejlepším nápadem pak přijde jejich ujetá famílie, která, když zjistí že pro Marlův nedobrovolný transvestitismus není lék, rozhodne se obě své ratolesti spojit sňatkem. Samozřejmě, obřad se musí konat za úplňku, jinak by to byla svatba jaksi bez nevěsty, cha cha.

A co dál? No, vlastně nic moc. Na první pohled to vypadá hladce. Překážky neklade ani ženich ani nevěsta ani přejícná rodinka, kde je zádrhel? Nebojte, vždycky se něco najde. Nechte se překvapit. Pravda je taková, že jsem se ani na minutku nenudila, právě naopak. Skončilo to až moc rychle.

Full Moon ni Sasayaite je dvoudílná manga autorky Matoh Sanami, tvůrkyně slavného FAKE. Ten jsem zatím nečetla, ale slyšela jsem o něm samou chválu, a po přečtení Full Moon nemám důvod o autorčiných kvalitách pochybovat. (FAKE už mám doma, jen čeká na volné odpoledne ^^).

Manga se skládá z několika samostatných epizod a rozhodně to nejsou příběhy, které by si zasloužily Nobelovu cenu za literaturu. Upřímně, je to celkem průhledné. Značné množství dramatických pádů do náruče a vyznání lásky (pozor, naštěstí ne u hlavních hrdinů, ale u vedlejších postav). Sem tam nějaká msta, občas něco pateticky dojemného. Upíři nosí ony kultovní, rudě podšité pláště s tkanicí kolem vysokého límce. Klišé, dá se říct. A tak trochu i brak. Ale úmyslný brak. Je to psáno úžasnou nadsázkou a lehkým tónem, jako by sama autorka říkala: „Hele, lidi, já vím, že jste to prokoukli už na první stránce. Ale tady nechci dělat deprese. Prostě se bavte, jo? Koukněte, už dvě bubliny nebyla žádná hláška, která by vás poslala do kolen, tak já sem nějaký gag hodím, co vy na to?“

A tím se dostávám k humoru. Občas mívám pocit, že hledat v manze inteligentní vtip je stejně zbytečné, jako hledat v yaoi kluka, co je na jen ženské, ale když pak nějakého najdu, o to větší je moje radost. Ve Full Moon ni Sasayaite vlastně nikdo nevtipkuje, většina humoru vyplývá ze situace, ale tím je kouzelnější. Až příliš často jsem na tu či onu scénu zírala do úmoru, protože jsem se nemohla nasytit její komičností. A nakonec se musíte smát i těm rádoby vážným scénám, které jsou někdy tak „dojemné“ až parodické. Jen doufám, že to byl záměr. ^^

Další věc – manga je trošku staršího data, nenechte se odradit kresbou. Hrdinové nejsou zrovna nejklasičtější bishíci. Já osobně tenhle styl kresby miluji a poslední dobou si schválně hledám mangy s datem vzniku před rokem 2000, ale chápu, že někomu to nemusí být po chuti. Tak se nepolekejte a rychle do čtení, protože Full Moon ni Sasayaite si to zaslouží. Rozhodně je to přínosnější oddychovka než bishíkoidní school shoujo. Mimochodem, většina eroticky závadných scén se odehrává během úplňku, takže je to vlastně shonen-ai jen ve velmi teoretické rovině.



DAVID

Arogantní floutek, nestoudný lamač dívčích srdcí a příšera se sebevědomím až na půdu. Na druhé straně ale svého bratránka (sestřenku) Marla opravdu miluje a občas potí neskutečná vyznání lásky. Je mu jedno, jestli je Marlo tou dobou žena nebo muž, což ale Marlovi zas tak lhostejné není. Kromě toho je Davit lékař, prudce inteligentní, sarkastický a má praštěného tatíka a nějak moc lesklé vlasy. Zajímalo by mě, v čem si je myje… chci to taky.




MARLO

Většinu života ani ryba (upír) ani rak (vlkodlak), nakonec v něm přece jen převládly vlkodlačí rysy, ovšem ne ve smyslu, v jakém si to představoval. Z toho, že se každý měsíc promění v sexy blondýnu, moc nejásá, nicméně z toho nedělá velkou vědu. Ono se totiž mění nejen jeho tělo, ale i jeho psychika, takže Marlo v době kolem úplňku zdobí pokoje kytičkami, rozplývá se nad hvězdičkami a podobně. Jeho máti je z jeho proměn v sedmém nebi, protože si ho může líčit a strojit do rozkošných šatiček. Až do svatby si Marlo nehodlá Davida pustit k tělu, což stojí mnoho energie, protože David je od přírody snaživý chlapec. Mimochodem, kdykoliv v manze zazní brutální hláška, z 80 % ji řekne Marlo nebo se týká jeho osoby.

0 komentářů:

Okomentovat