Let Dai

O korejské manhwě Let Dai jsem se dozvěděla asi před měsícem na blogu Gladness. Tehdy jsem si už notně zruinovala zkouškové jinými mangami a po letmém prolistování prvního volume jsem došla k názoru, že Let Dai může počkat. Měla jsem podobný pocit jako Gladness, která se ve své recenzi zmiňuje o lehké nejistotě, kterou v ní zběžné prohlédnutí manhwy zanechalo. Také mluví o tom, že všechny její pochyby byly po prvních stránkách rozehnány, ale… no, znáte to. Taylor je FAKTKRÁVA a věří jenom sobě. Takže Let Dai čekal měsíc. Na jednu stranu se mlátím do hlavy, že jsem celý měsíc tento Poklad ignorovala, na druhou stranu jsem ráda, protože teď, po zkouškách, jsem měla možnost si jej přečíst v klidu a bez výčitek svědomí, že bych se raději-měla-jít-biflovat-figury-a-tropy!!! Let Dai překonal všechny mé dosavadní čtenářské rekordy – tzn. D. Gray-man – 5 volume/den, Hana Kimi – 8 volume/den a Girl Got Game – 10 volume/den. U Let Dai jsem zchroustala na jeden zátah všech dosud přeložených 11 volume (celkem je jich 15) a… no, dnes jsem sice už nebrečela, ale té deprese a záchvatů nihilismu se pořad ne a ne zbavit.

Jaehee je obyčejný chlapec, jeho otec zemřel při autonehodě, proto žije jen s matkou a adrenalin se slovo, které doposud hledal ve slovníku cizích slov. To vše se drasticky změní ve chvíli, kdy se jednoho večera vrací domů a narazí na pouliční gang, který přepadl mladou dívku. Jaehee se jí bez uvažování zastane, ale jeden proti čtyřem není zrovna výhodná startovací pozice. Jaehee i slečna mají štěstí, že se do rvačky připlete kolemjdoucí dospělý a útočníci utíkají.

Tímto mělo všechno skončit. Ale je to teprve začátek. Vůdce gangu, blonďatý sadista Dai, si totiž Jaeheeho zapamatoval a hodlá mu to dát pořádně sežrat. Jaehee je druhý den při cestě ze školy Daiovým gangem odchycen, odvlečen a surově zmlácen. Do bitky se tentokrát zapojí i samotný Dai a dá Jaeheemu na vlastní kůži pocítit, že protivit se Daiovi se ošklivě nevyplácí. Jenže Dai má podivné charisma a Jaehee s hrůzou zjišťuje, že Dai jej sice k smrti děsí, ale zároveň jej k sobě silně přitahuje. I přesto, že je Dai chlapec opovrhovaný a opovrhující společností, i když zraňuje lidi jak fyzicky, tak duševně, i když se nezastaví před žádnou ohavností, i když nechá brutálně znásilnit Jaeheeho dívku a Jaehee má všechny důvody Daie nenávidět, nedokáže se od něj odpoutat.

Ano, Let Dai je shonen-ai. A přestože jsem shonen-ai přečetla desítky, tomuto příběhu se žádná ani zdaleka nepodobá. Pokud jste si všimli výše používaných slov typu „sadista, brutální, surový a drastický“, tak toto jsou výrazy, které manhwu skvěle vystihují. Zapomeňte na přítulné kawaii bishíky se špičatými vlasy, zapomeňte na naivní něžnost a v širším slova smyslu i na romantiku. Pokud byste k Let Dai přistupovali s těmito představami, budete ošklivě, ale opravdu velmi ošklivě překvapeni. Let Dai si na patetičnost ani na vnější líbivost nehraje. O to je silnější. Přestože jsem na manhwu zprvu hleděla poněkud nedůvěřivě a i když se mi zpočátku ani moc nelíbila kresba (které jsem mimochodem velmi brzy přišla na chuť. Kresbu bych popsala asi takto: možná nepošle do mdlob na první pohled, ale má pozoruhodné kouzlo, takže si ji časem, chtě nechtě, musíte zamilovat), příběh mě pohltil natolik, že jsem se nedokázala odtrhnout, dokud jsem to celé nepřečetla.

Let Dai má dostatečný prostor, takže se nevěnuje jen nepopsatelnému vztahu Jaeheeho a Daie. Ke slovu se dostane celá řada dalších postav, namátkou bývalá Jaeheeho přítelkyně Eunhyung, která po tom, co ji Daiův gang znásilní, propadne nihilismu, její sestra Yooneun, jež se marně snaží Eunhyung pomoci nebo šílenec Naru Hagi, Jaeheeho spolužák. Hrdinové jednají jako opravdoví lidé, až máte pocit, že snad vylezou z obrazovky, nechce se vám věřit, že jsou jen nakreslení. Jak byste v jejich kůži jednali vy?

Musím se přiznat, že ještě žádná recenze se mi nepsala tak špatně jako tahle. Mohla bych tu plodit rádoby odborné psychologické studie o rozvrácených nitrech hrdinů, ale asi by to bylo k ničemu. Let Dai je totiž nepopsatelná manhwa. Má v sobě víc emocí, než je průměrná Taylor schopná unést. Když řeknu „síla“, je to slabé slovo, Let Dai na mě zapůsobil jako rána kladivem do hlavy. Jak aspoň trochu vystihnout ty emoce a city, kterými je nabitá? Nejde to. Let Dai je manhwa, u které jsem musela brečet. Ani jsem si neuvědomila jak a najednou mi po tvářích tekly slzy. A to nejen u událostí tragických, jichž je tam víc, než je zdrávo. Brečela jsem i u těch vzácných šťastných chvilek, jednoduše proto, že jsem věděla, že stejně nebudou dlouho trvat. No, zase na mě jde dojetí, jen si na to vzpomenu. Jen se nemůžu vynadivit jedné věci – když jsem napsala heslo Let Dai do českého Googlu, našla jsem jediný odkaz a to byl Gladnessin blog. Jak je možné, že tak úžasný příběh tady zná tak málo lidí???!!! Vždyť deset hvězdiček z pěti je málo.

P.S: je to manhwa. Co to znamená? Nezapomeňte, že se čte po evropsku, zleva doprava.

Stáhnutí: www.mangatraders.com

Pokud máte rádi bití, podobnou romantickou procházku po pláži byste jistě uvítali.




Skrupule? To je nějaká vyrážka?




Odpůrci násilí a brutality by měli jít své štěstí (a oblíbenou manhwu) hledat jinde.



0 komentářů:

Okomentovat