Na pověry pozor! A před městskými legendami rovnou prchejte! Ještě nikdy nikomu nepřinesly nic dobrého.
Je tu třeba jedna o staré zapomenuté fotobudce. Když tam vstoupíte, odvykládáte jistou říkanku a něco si přejete, splní se vám to.
Ashina Tomo, středoškolačka, nechybí ji prakticky nic až na jednu věc. Je zamilovaná do spolužáka Eijiho (nekrásnější na světě, nejchytřejší na škole, nadaný, bystrý, milý, galantní, usměvavý, sportovně založený… a pak že mužští Marry Sue se těžko hledají). Ashina mu hodlá své city vyjevit na oslavě jeho narozenin, ovšem nehoda zapříčiní, že dívka zůstane doma. A zatímco znuděně zírá do stropu, její nejlepší kamarádka a osudová kráska Ellie neváhá a Eijiho si uloví sama.
Ashina Tomo je zrazená. Zhrzená. Zraněná. Zruinovaná. Zdeptaná. (Ještě nějaké slovo na „z“? Zvzteklá. ^_^). Co udělá? Poběží do fotobudky a bude si přát, ať je krásnější než Ellie a ať Eiji miluje jen ji? Ano. Bohužel Ashina toho neví moc o místech, ke kterým se váží městské legendy. Neví, že takové místo může být ve spárech malé, černovlasé, delší dobu mrtvé holčičky. Neví, že malé černovlasé holčičky mají své vlastní způsoby, jak plnit přání smrtelníků. Že když posledně chtěla být jedna vysoká dívka menší, přejelo ji auto a urvalo jí obě nohy. Menší byla, ale taky mrtvá.
Ashina by ráda vzala všechno zpátky, ale proti těmto věcem se bojuje dost těžko. Její dny jsou sečteny. Ovšem… na scéně se objevuje tajemný chlapec Izaiáš a jeho společník, jednooký Havran. (Ano. Pokud máte z minulé recenze podezření o jejich identitě, je správné. Jsou to opravdu oni.) Ti jak se zdá, něco vědí, ovšem jestli se rozhoupou k pomoci, těžko říct.
Takže si to shrneme: co nás tato manga naučila? Za 1) lidské sobectví je děsivá věc a nevyhýbá se ani hlavním hrdinům a za 2) pokud vám někdo bude tlačit informace typu: „Mám tady takovou kazetu a když se na ni podíváš, umřeš!“ nebo „Támhleten fotoautomat ti splní každé přání!“, prchejte a už se s tím člověkem nikdy nebavte.
Psycho knocker je side-story mangy Fairy Cube – což jsem opravdu nevěděla, než jsem jej začala číst. A překvapilo mě to. (Taylořiny reakce na přítomnost postav z Fairy Cube: „Ti dva jsou mi nějak povědomí… Kaori Yuki vykrádá sama sebe?... Ne, moment!“ *Taylor zuřivě listuje o několik stránek kupředu a běží si to zkontrolovat na wikipedii* „Jsou to vážně oni! Kyáááá!“ *nosebleed* Takže vidíte, jak málo stačí Taylor ke štěstí.)
Je to one-shot (stažení: www.sakuracrisis.ukepile.com) a dá se číst, i když neznáte Fairy Cube, jen z Izaiáše a Reie nebudete mít zdaleka takovou radost, jakou jsem měla já. Možná vás i trochu zmatou.
Bohužel návaznost na Fairy Cube mi zrovna v tomto příběhu moc nesedí. Připadal mi kvůli tomu podivně rozpolcený. Hororová část je bezpochyby víc než výborná. Mrazivá. Když se poprvé objevila na scéně Ririko (holčička z fotoautomatu), úlekem mi stoupla krev do hlavy a po zbytek večera jsem strávila ohlížením se, jestli náhodou i po mně něco nenatahuje pařáty. Zařekla jsem se, že v metru a ve vlaku si už nikdy nestoupnu až na kraj nástupiště 
(jak bývalo mým dobrým zvykem). Ririko na mě zanechala hluboký dojem. Mysleli jste si, že holčička v dlouhými vlasy do obličeje jsou děsivé? Ujišťuji vás, že holčičky s kudrnatými copánky jsou mnohem horší.
Ale – ačkoliv jsem byla šťastná jak blecha, že moji oblíbenci z Fairy cube si vedou dobře (obzvláště pro Izaiáše bylo Heriatovo tělo skvělá volba. Vyrostl a je ještě víc sexy, než původně ^_^. Bohužel, z jeho původního charakteru také téměř nic nezbylo.), tito dva jsou, když to trochu nadnesu, akční hrdinové. Akční hrdinové se mi k tématu mstivé černovlasé holčičky moc nehodí. S ubohými černovlasými holčičkami by se nemělo zacházet tak, jak zacházeli s Ririko. Vznikla toho podivná směska a závěr, ačkoliv sám o sobě byl dechberoucí, smazal veškerou tajemnou hrůzu, která se nesla první částí mangy.
Tím nechci říct, že Psycho knocker není dobrá manga. Naopak. Konec byl překvapující, ale ne tím způsobem, který jsem čekala.. Od Kaori Yuki jsem zvyklá, že na poslední stránce převrátí totálně všechno, což se také stalo – z duchařiny je najednou akční fantasy. ^_^ Je to zkrátka trochu nesourodé, ale fajn děsivé počtení s akčním koncem a hezkou vzpomínkou na Fairy Cube.
P.S: Pro Izaiášovy fanatické fanynky: v Psycho knocker je podrobný a zaručený návod, jak se s ním setkat osobně. Stačí zaklepat na pekelnou bránu. Zkuste to (a pak mi napište ^_^)
Pro zvětšení klikni na obrázek
0 komentářů:
Okomentovat