Absolute boyfriend...

...Absolut vodka... a Zettai Kareshi. Tři oficiální názvy mangy, o které si budeme povídat. Dobrá… Absolut vodka jsem si vymyslela, přiznávám. Ale i tak budete tento nápoj potřebovat, aby na vás úděsnost téhle story nedopadla plnou vahou. Při čtení mangy si ji vždy v duchu komentuji. Tady jsem se zmohla jen na polohlasité OMG! Pojďme si spočítat, kolikrát.

Varování pro všechny drsňáky a drsňačky: při čtení následujícího textu se vám může udělat nevolno. Za vedlejší účinky (pocení, zvracení, pocit přeslazenosti, růžové vidiny, smrt) nenesu žádnou zodpovědnost. Rovněž nevhodné pro všechny, kteří mají alergii na slovo „bishie“ ve všech obměnách.

Izawa Riiko (věk 15 a IQ taky) – vyplesknutá blondýna s očima navrch hlavy, slušně vyvinutý hrudník, nenažraná, blbá jak necky, má depky, že ještě neměla kluka (OMG!). Její rodiče pracují v zahraničí, takže má volný byt pro všechny bishíky, kteří se na ni brzy začnou slétat jako masařky na zdechlinu. Jediné její štěstí, že nemá rádoby filozofické poučky o životě a občas se jí povede něco vtipného.

No a tato slečna, jak je zoufalá z nedostatků krásných, chytrých a milujících chlapců (OMG! To existuje?) ve svém náručí, jednoho večera narazí na webovku, kde jsou právě takoví milenci na prodej. Co ji nenapadne, že. Jednoho borce si objedná, ale ne, že by tomu věřila. Ovšem ráno má před dveřmi hozený balík, ze kterého vypadne dvěstěprocentní bishík (OMG!), nahý (OMG! OMG!) a podle manuálu se do provozu uvede polibkem (odevzdané OMG. Co jsem čekala?). Robotí milenec dostane jméno [Najto] (Night nebo Knight, vyberte si. IMHO je jedno imbecilnější než druhé), je pozorný, dokonalý, milující a hlavně se co pět minut svléká (OMFG!). „Hrdinka“ může být šťastná, jenže…

Jenže ještě je tady Soushi, hrdý zástupce oné menšiny japonských středoškoláků, kteří sexy i v brýlích a třetí člen trapného milostného trojúhelníku, který se bude celou dobu těžce řešit. Soushi je Riičin kamarád z dětství, soused a neviděný bodyguard. Samozřejmě je do ní zamilovaný a vyjadřuje jí to mnohem sympatičtějším způsobem než [Najto] (jenž se po ní plazí dnem i nocí, znechucené OMG) – nevyjadřuje se vůbec. Riiko je blbá, takže si toho do půlky mangy nevšimne. Dokonce chudáka Soushiho ani nepozná, když si chlapec sundá brýle (rozzuřené OMG!).

Takže shrnutí – dva megabishies (+ občas nějaký epizodní) a vypatlaná Riiko, která se nedokáže rozhodnout. Jak se celý život o kluka neotřela, teď jich má armádu. A má z toho ještě větší depku než předtím. (Perlička: psala jsem o tom Tině a chtěla jsem dodat, že s takovým bishie materiálem by se dalo uspořádat bezva yaoi. Než jsem to stihla napsat, přišla její odpověď: „Mně by nevadilo mít dva bishíky. Seznámila bych se spolu a…“. Tak vidíte tu telepatii aneb „yaoi kam se podíváš“! ^_^).

Oba bishíci se mohou přetrhnout, aby si Riiko vybrala právě toho či onoho, takže se střídavě svlékají, vyznávají ji lásku, zachraňují ji před netvory (epizodní bishíci pokoušející se ji znásilnit) a celkově poskytují tolik fanservisu, že se z toho dělá fyzicky nevolno i zapřisáhlé fanservisačce.

A to je asi vše, co se týče… ehm, vy tomu chcete říkat „děj“?

Zettai Kareshi alias Absolute boyfriend alias Absolut vodka alias Absolute fanservis (© chill), jak tomu říká Chill, je mýdlová opera o dlouhých a útrpných 33 kapitolách z dílny Watase Yuu (Ayashi no ceres, Fushigi Yuugi a mimochodem, při vyslovení jejího jména se pokaždé hrozně rozběsním). Watase Yuu, přezdívaná Krvavá romantička, s oblibou provádí svým čtenářům toto: první kapitoly jsou tak romantické, tak zamilované a tak fanservisácké, že se i živočišnému druhu „pomatená biskíkofilka“ (zástupce druhu: Taylor-dono), zvedá žaludek. Pak ani okem nemrknete a Watase Yuu povraždí všechny bishíky tak brutálně, že se vám dělá zle zase z toho. Bishíci zemřou a bishinkám zůstanou oči pro pláč. Na to jsem se těšila. Bohužel, v Zettai Kareshi se mangaka krotila. Žádná krev, žádné nechutnosti. Nuda. I nahatí bishíci vás po čase přestanou bavit.

Watase Yuu má kromě toho neuvěřitelný talent na „hrdinky“, které nenávidíte od první stránky, takže sajonara, bejby, tohle je další mínus.

Otázkou zůstává, proč jsem tuto noční můru dočetla do konce. No… zahanbeně přiznávám, že se jí nedá upřít jistá zábavnost. Watase Yuu se musí uznat jedna věc – má úžasný smyl pro humor. Její vtipy jsou výborné. Čas od času je Zettai Kareshi pořádná rozcvička bránice a to jej tahá z bahna. Například když [Najto] zoufale a předojemně pádí zachránit svou princeznu (kterou právě znásilňuje epizodní bishie), nezapomene převést starou babku přes nebezpečnou silnici nebo když se [Najto] vypere na 60, srazí se a vcucne do vysavače. Hohoho… nebo spíš: mwahahahaha!

Je Zettai Kareshi špatná manga? Z recenze to tak vypadá. Nicméně přes veškeré znechucení musím říct – není. A kdyby byla zkrácená na čtvrtinu, je výborná. Je to manga, jíž mi nepřísluší hodnotit, protože jsem se tu sekla jak v žánru (romantická shojo soap opera), tak ve věkové kategorii (co si budem povídat, není to manga pro čtenářky 13+). Nejsem ani jedno ani druhé, proto ji považuji za úpadek a ztrátu času, ale pokud je vám dvanáct let a máte rády příběhy typu „jak jedna uťápnutá kravka ke štěstí a dvaceti bishíkům přišla“, mohla by tato manga aspirovat na vaši oblíbenou. Třeba. Pravda, humor tu byl perfektní. Ale jestli vám pár povedených vtípků stojí za 33 kapitol permanentního rozčilování se a rvaní si vlasů hrůzou a zoufalstvím nad imbecilitou jak „hrdinky“, tak slepě zamilovaných bishíků, to se musíte rozhodnout sami. Byli jste varováni!

P.S: pokud jsem vás přece jen neodradila a na varování kašlete, pak je Absolutní přítel ke stažení na www.vnmanga.com nebo k on-line přečtení na www.onemanga.com

0 komentářů:

Okomentovat