Twisted fairytales

Dokázali byste Sagovi odpustit? Ne. A dokázali byste ho pochopit? Ano. Kdo je Sajuraou a co všechno Serafita ví? A kdo se bude plazit v pekle?

KNIHA 4: SAGA

Kanai je pryč, Kira je pryč. Worry zůstala sama. Není nikdo, kdo by jí pomohl. Saga se jí zatím kvůli Serafitě nedokáže dotknout... ale jak dlouho?

KNIHA 3: WORRY

Izanaki je mrtvý, ale dokud je tu Kanai, nic se nehroutí. Kanai tu vždy byl, aby Kiru chránil. A vždy tu bude...

KNIHA 2: KANAI

První kniha Kiramekiho dobrodružství v češtině!

Kdo je tajemný chlapec, kterého Kira kdysi potkal v poušti?

Kde se vzala jizva na Kanaiově čele?

A proč se Worry nechce stát božskou velekněžkou?

Přečtěte si první kapitolu mangy Gravel Kingdom a (možná) se něco z toho dozvíte! ^_^

KNIHA 1: KIRAMEKI

Děti si nesmějí hrát v poušti. Kromě běžných nebezpečí, jako je jedovatá havěť a spalující žár, tam také žijí píseční podvodníci, démoni, kteří ovládají písečné draky a požírají lidi.

Když malý princ Kirameki poprvé vyšel z oázy do pouště, ztratil se svým ochráncům a na jednoho démona narazil. Ten však, jak se zdálo, neměl s princem žádné postranní úmysly. Byl to malý chlapec, stejně jako Kirameki, jmenoval se Písečný Saga a chtěl si s princem jen hrát. Pak prince našel jeho osobní strážce a Saga utekl. Předtím ale Kiramekimu slíbil, že si ho znovu najde… a pak si spolu konečně zahrají.

Uplynulo osm let. Kira vyrostl v lehce průměrného, nicméně velmi sympatického bishíka a povinnosti či zodpovědnost jej moc netíží. Brzy má oficiálně přijmout titul budoucího krále a nadšen z toho není. Nejraději by dál piloval své umění s mečem, stal se nejlepším šermířem říše, jako jeho osobní strážce Kanai a bezcílně se potuloval s kamarádkou Worry. Bohužel, brzy se začnou dít věci, vedle kterých jsou Kirovy problémy, jak se vyhnout trůnu, ubohé nic. dlouhé roky míru končí. Píseční démoni se dávají do pohybu s cílem Kirovo království zničit a utopit v písku. A v jejich čele nestojí nikdo jiný než Saga – konečně dodržel svůj slib a přišel si s Kiramekim hrát. Ovšem za těch osm let se Sagovy představy o tom, jak má vypadat dobrá hra, drasticky pokřivily.

Kirameki, Kanai a Worry se budou muset hodně snažit, aby si uchránili holý život…

Gravel Kindgom je jedna ze starších mang Kaori Yuki o délce čtyř kapitol. Při vyslovení jména Kaori Yuki už vlastně nemusím žádné hodnocení psát, protože to jméno mluví za všechno. Pokud máte plné kecky nadšených výkřiků, další text můžete klidně přeskočit. „Že jsem mangu zhltla se zatajeným dechem!“ a „Že se mi na konci draly slzy do očí!“.. pořád to samé. Zbytečné se opakovat.

Pravda je, že Gravel Kingdom je na její poměry trochu netradiční. Je to čistá dobrodružná fantasy a nenachází se tu ani náznak gotiky, incestu, zoofilie, pedofilie a dalších. To neznamená, že by byl příběh méně poutavý, právě naopak. Gravel Kingdom je nádherné, dojemné a napínavé dobrodružství s překrásným, hořskosladným koncem, kde se člověk nemá nad čím pohoršovat.

Svou atmosférou mi připomínalo Dunu (pravda, Dunu mi připomíná všechno, se nachází víc než deset deka písku) a nehorázně mě bavilo. Na konci se mi trapně třásla brada, jak jsem se snažila zadržovat pláč, div jsem se neumrkala (abych zahnala slzy) a skoro jsem začala přeživším tleskat pacičkami. (Přijde vám dementní, když člověk tleská manze? Mně ano. A stejně se někdy neudržím TT_TT). *dobrovolně si odchází koupit svěrací kazajku*

P.S: Gravel Kingdom se zařadila mezi mých Top Five mang Kaori Yuki a poslední dvě strany patří, bez nadsázky, k tomu nejdojemnějšímu, co jsem kdy četla. A klidně mě mlaťte, kamenujte a upalujte, ale ani konec Kaina se tomu nevyrovná. Takhle jsem obrečela snad jen Boys Next Door, ačkoliv v Gravel Kingdom ke smutku ani nebyl důvod. Je to zkrátka Síla. S velkým eS! ^_^

KIRAMEKI

Mladý princ s dobrodružnou povahu (ačkoliv dobrodružství takové typu, jaké ho čeká, by si raději odpustil). Vládnutí jej neláká, trůn nechce, zato by se rád stal nejlepším šermířem království. Na pantátu krále kašle, uznává Kanaie a o Worry si naivně myslí, že jsou to „jen kamarádi“. (Mwahahaha!)

KANAI

Koncentrované a na papír natištěné charisma. Fangirls, dejte si pozor, aby vás přímo nezasáhl jeho pohled – jinak totiž hrozí nebezpečí, že budete cedit zvuky typu „kyááá“. Kaori miluje motiv sluhy, který je svému pánovi věrný až za hrob a tady tuto roli plní Kanai. Nosí meč s křížovým jílcem, v boji se mu žádný z lidí nevyrovná a neustále má něco v ústech, ale těžko určit, jestli je to cigareta, párátko nebo něco jiného.

WORRY

Blondýnka. Tak ne, je sympatická, milá, hezká a skoro vůbec nepiští. ^_^. Budoucí kněžka a vtělení vodní bohyně Serafity není ze svého údělu moc nadšená. Její jedinou nadějí na záchranu je Kirameki, který ji jako král může nechtěné funkce zbavit – ovšem, vysvětlujte to puberťákovi.

SAGA

Říci o něm cokoliv je spoiler jak mraky. Saga je napůl démon, je velmi hravý a moc rád zabíjí lidi. To samozřejmě nedělá pro srandu králíkům, protože důvod se vždycky najde.

POZOR! DŮLEŽITÉ SDĚLENÍ! JIŽ DNES VEČER SI MŮŽETE PŘEČÍST PRVNÍ KAPITOLU GRAVEL KINGDOM V ČEŠTINĚ!!! (© Taylor-dono) ^_^

...Absolut vodka... a Zettai Kareshi. Tři oficiální názvy mangy, o které si budeme povídat. Dobrá… Absolut vodka jsem si vymyslela, přiznávám. Ale i tak budete tento nápoj potřebovat, aby na vás úděsnost téhle story nedopadla plnou vahou. Při čtení mangy si ji vždy v duchu komentuji. Tady jsem se zmohla jen na polohlasité OMG! Pojďme si spočítat, kolikrát.

Varování pro všechny drsňáky a drsňačky: při čtení následujícího textu se vám může udělat nevolno. Za vedlejší účinky (pocení, zvracení, pocit přeslazenosti, růžové vidiny, smrt) nenesu žádnou zodpovědnost. Rovněž nevhodné pro všechny, kteří mají alergii na slovo „bishie“ ve všech obměnách.

Izawa Riiko (věk 15 a IQ taky) – vyplesknutá blondýna s očima navrch hlavy, slušně vyvinutý hrudník, nenažraná, blbá jak necky, má depky, že ještě neměla kluka (OMG!). Její rodiče pracují v zahraničí, takže má volný byt pro všechny bishíky, kteří se na ni brzy začnou slétat jako masařky na zdechlinu. Jediné její štěstí, že nemá rádoby filozofické poučky o životě a občas se jí povede něco vtipného.

No a tato slečna, jak je zoufalá z nedostatků krásných, chytrých a milujících chlapců (OMG! To existuje?) ve svém náručí, jednoho večera narazí na webovku, kde jsou právě takoví milenci na prodej. Co ji nenapadne, že. Jednoho borce si objedná, ale ne, že by tomu věřila. Ovšem ráno má před dveřmi hozený balík, ze kterého vypadne dvěstěprocentní bishík (OMG!), nahý (OMG! OMG!) a podle manuálu se do provozu uvede polibkem (odevzdané OMG. Co jsem čekala?). Robotí milenec dostane jméno [Najto] (Night nebo Knight, vyberte si. IMHO je jedno imbecilnější než druhé), je pozorný, dokonalý, milující a hlavně se co pět minut svléká (OMFG!). „Hrdinka“ může být šťastná, jenže…

Jenže ještě je tady Soushi, hrdý zástupce oné menšiny japonských středoškoláků, kteří sexy i v brýlích a třetí člen trapného milostného trojúhelníku, který se bude celou dobu těžce řešit. Soushi je Riičin kamarád z dětství, soused a neviděný bodyguard. Samozřejmě je do ní zamilovaný a vyjadřuje jí to mnohem sympatičtějším způsobem než [Najto] (jenž se po ní plazí dnem i nocí, znechucené OMG) – nevyjadřuje se vůbec. Riiko je blbá, takže si toho do půlky mangy nevšimne. Dokonce chudáka Soushiho ani nepozná, když si chlapec sundá brýle (rozzuřené OMG!).

Takže shrnutí – dva megabishies (+ občas nějaký epizodní) a vypatlaná Riiko, která se nedokáže rozhodnout. Jak se celý život o kluka neotřela, teď jich má armádu. A má z toho ještě větší depku než předtím. (Perlička: psala jsem o tom Tině a chtěla jsem dodat, že s takovým bishie materiálem by se dalo uspořádat bezva yaoi. Než jsem to stihla napsat, přišla její odpověď: „Mně by nevadilo mít dva bishíky. Seznámila bych se spolu a…“. Tak vidíte tu telepatii aneb „yaoi kam se podíváš“! ^_^).

Oba bishíci se mohou přetrhnout, aby si Riiko vybrala právě toho či onoho, takže se střídavě svlékají, vyznávají ji lásku, zachraňují ji před netvory (epizodní bishíci pokoušející se ji znásilnit) a celkově poskytují tolik fanservisu, že se z toho dělá fyzicky nevolno i zapřisáhlé fanservisačce.

A to je asi vše, co se týče… ehm, vy tomu chcete říkat „děj“?

Zettai Kareshi alias Absolute boyfriend alias Absolut vodka alias Absolute fanservis (© chill), jak tomu říká Chill, je mýdlová opera o dlouhých a útrpných 33 kapitolách z dílny Watase Yuu (Ayashi no ceres, Fushigi Yuugi a mimochodem, při vyslovení jejího jména se pokaždé hrozně rozběsním). Watase Yuu, přezdívaná Krvavá romantička, s oblibou provádí svým čtenářům toto: první kapitoly jsou tak romantické, tak zamilované a tak fanservisácké, že se i živočišnému druhu „pomatená biskíkofilka“ (zástupce druhu: Taylor-dono), zvedá žaludek. Pak ani okem nemrknete a Watase Yuu povraždí všechny bishíky tak brutálně, že se vám dělá zle zase z toho. Bishíci zemřou a bishinkám zůstanou oči pro pláč. Na to jsem se těšila. Bohužel, v Zettai Kareshi se mangaka krotila. Žádná krev, žádné nechutnosti. Nuda. I nahatí bishíci vás po čase přestanou bavit.

Watase Yuu má kromě toho neuvěřitelný talent na „hrdinky“, které nenávidíte od první stránky, takže sajonara, bejby, tohle je další mínus.

Otázkou zůstává, proč jsem tuto noční můru dočetla do konce. No… zahanbeně přiznávám, že se jí nedá upřít jistá zábavnost. Watase Yuu se musí uznat jedna věc – má úžasný smyl pro humor. Její vtipy jsou výborné. Čas od času je Zettai Kareshi pořádná rozcvička bránice a to jej tahá z bahna. Například když [Najto] zoufale a předojemně pádí zachránit svou princeznu (kterou právě znásilňuje epizodní bishie), nezapomene převést starou babku přes nebezpečnou silnici nebo když se [Najto] vypere na 60, srazí se a vcucne do vysavače. Hohoho… nebo spíš: mwahahahaha!

Je Zettai Kareshi špatná manga? Z recenze to tak vypadá. Nicméně přes veškeré znechucení musím říct – není. A kdyby byla zkrácená na čtvrtinu, je výborná. Je to manga, jíž mi nepřísluší hodnotit, protože jsem se tu sekla jak v žánru (romantická shojo soap opera), tak ve věkové kategorii (co si budem povídat, není to manga pro čtenářky 13+). Nejsem ani jedno ani druhé, proto ji považuji za úpadek a ztrátu času, ale pokud je vám dvanáct let a máte rády příběhy typu „jak jedna uťápnutá kravka ke štěstí a dvaceti bishíkům přišla“, mohla by tato manga aspirovat na vaši oblíbenou. Třeba. Pravda, humor tu byl perfektní. Ale jestli vám pár povedených vtípků stojí za 33 kapitol permanentního rozčilování se a rvaní si vlasů hrůzou a zoufalstvím nad imbecilitou jak „hrdinky“, tak slepě zamilovaných bishíků, to se musíte rozhodnout sami. Byli jste varováni!

P.S: pokud jsem vás přece jen neodradila a na varování kašlete, pak je Absolutní přítel ke stažení na www.vnmanga.com nebo k on-line přečtení na www.onemanga.com

Na pověry pozor! A před městskými legendami rovnou prchejte! Ještě nikdy nikomu nepřinesly nic dobrého.

Je tu třeba jedna o staré zapomenuté fotobudce. Když tam vstoupíte, odvykládáte jistou říkanku a něco si přejete, splní se vám to.

Ashina Tomo, středoškolačka, nechybí ji prakticky nic až na jednu věc. Je zamilovaná do spolužáka Eijiho (nekrásnější na světě, nejchytřejší na škole, nadaný, bystrý, milý, galantní, usměvavý, sportovně založený… a pak že mužští Marry Sue se těžko hledají). Ashina mu hodlá své city vyjevit na oslavě jeho narozenin, ovšem nehoda zapříčiní, že dívka zůstane doma. A zatímco znuděně zírá do stropu, její nejlepší kamarádka a osudová kráska Ellie neváhá a Eijiho si uloví sama.

Ashina Tomo je zrazená. Zhrzená. Zraněná. Zruinovaná. Zdeptaná. (Ještě nějaké slovo na „z“? Zvzteklá. ^_^). Co udělá? Poběží do fotobudky a bude si přát, ať je krásnější než Ellie a ať Eiji miluje jen ji? Ano. Bohužel Ashina toho neví moc o místech, ke kterým se váží městské legendy. Neví, že takové místo může být ve spárech malé, černovlasé, delší dobu mrtvé holčičky. Neví, že malé černovlasé holčičky mají své vlastní způsoby, jak plnit přání smrtelníků. Že když posledně chtěla být jedna vysoká dívka menší, přejelo ji auto a urvalo jí obě nohy. Menší byla, ale taky mrtvá.

Ashina by ráda vzala všechno zpátky, ale proti těmto věcem se bojuje dost těžko. Její dny jsou sečteny. Ovšem… na scéně se objevuje tajemný chlapec Izaiáš a jeho společník, jednooký Havran. (Ano. Pokud máte z minulé recenze podezření o jejich identitě, je správné. Jsou to opravdu oni.) Ti jak se zdá, něco vědí, ovšem jestli se rozhoupou k pomoci, těžko říct.

Takže si to shrneme: co nás tato manga naučila? Za 1) lidské sobectví je děsivá věc a nevyhýbá se ani hlavním hrdinům a za 2) pokud vám někdo bude tlačit informace typu: „Mám tady takovou kazetu a když se na ni podíváš, umřeš!“ nebo „Támhleten fotoautomat ti splní každé přání!“, prchejte a už se s tím člověkem nikdy nebavte.

Psycho knocker je side-story mangy Fairy Cube – což jsem opravdu nevěděla, než jsem jej začala číst. A překvapilo mě to. (Taylořiny reakce na přítomnost postav z Fairy Cube: „Ti dva jsou mi nějak povědomí… Kaori Yuki vykrádá sama sebe?... Ne, moment!“ *Taylor zuřivě listuje o několik stránek kupředu a běží si to zkontrolovat na wikipedii* „Jsou to vážně oni! Kyáááá!“ *nosebleed* Takže vidíte, jak málo stačí Taylor ke štěstí.)

Je to one-shot (stažení: www.sakuracrisis.ukepile.com) a dá se číst, i když neznáte Fairy Cube, jen z Izaiáše a Reie nebudete mít zdaleka takovou radost, jakou jsem měla já. Možná vás i trochu zmatou.

Bohužel návaznost na Fairy Cube mi zrovna v tomto příběhu moc nesedí. Připadal mi kvůli tomu podivně rozpolcený. Hororová část je bezpochyby víc než výborná. Mrazivá. Když se poprvé objevila na scéně Ririko (holčička z fotoautomatu), úlekem mi stoupla krev do hlavy a po zbytek večera jsem strávila ohlížením se, jestli náhodou i po mně něco nenatahuje pařáty. Zařekla jsem se, že v metru a ve vlaku si už nikdy nestoupnu až na kraj nástupiště (jak bývalo mým dobrým zvykem). Ririko na mě zanechala hluboký dojem. Mysleli jste si, že holčička v dlouhými vlasy do obličeje jsou děsivé? Ujišťuji vás, že holčičky s kudrnatými copánky jsou mnohem horší.

Ale – ačkoliv jsem byla šťastná jak blecha, že moji oblíbenci z Fairy cube si vedou dobře (obzvláště pro Izaiáše bylo Heriatovo tělo skvělá volba. Vyrostl a je ještě víc sexy, než původně ^_^. Bohužel, z jeho původního charakteru také téměř nic nezbylo.), tito dva jsou, když to trochu nadnesu, akční hrdinové. Akční hrdinové se mi k tématu mstivé černovlasé holčičky moc nehodí. S ubohými černovlasými holčičkami by se nemělo zacházet tak, jak zacházeli s Ririko. Vznikla toho podivná směska a závěr, ačkoliv sám o sobě byl dechberoucí, smazal veškerou tajemnou hrůzu, která se nesla první částí mangy.

Tím nechci říct, že Psycho knocker není dobrá manga. Naopak. Konec byl překvapující, ale ne tím způsobem, který jsem čekala.. Od Kaori Yuki jsem zvyklá, že na poslední stránce převrátí totálně všechno, což se také stalo – z duchařiny je najednou akční fantasy. ^_^ Je to zkrátka trochu nesourodé, ale fajn děsivé počtení s akčním koncem a hezkou vzpomínkou na Fairy Cube.

P.S: Pro Izaiášovy fanatické fanynky: v Psycho knocker je podrobný a zaručený návod, jak se s ním setkat osobně. Stačí zaklepat na pekelnou bránu. Zkuste to (a pak mi napište ^_^)

Pro zvětšení klikni na obrázek

Poslední dobou brečím minimálně dvakrát denně. Pravda, většinou smíchy. Už je to dost dlouho, co jsem brečela doopravdy. Ale u tého pitomé slide-show to jinak nešlo. Protože za 1) je sama o sobě nezdravě dojemná a za 2) druhé, je tak přecpaná spoilery o konci Godchilda (a hlavně o tom, kdo všechno umře), že jsem musela brečet vzteky. ("Proč jsi na to zase čuměla, když tam bylo napsaný SPOILERY??? SIFAKTKRÁVA!!!").

Ano, ve skutečnosti jsem ji sem dala hlavně pro sebe (musím se na ni teď dívat aspoň jednou do hodiny)a opravdu nechci, abyste se na ni dívali a pokud na ni narazíte přímo na youtube, hlavně nečtěte komentáře pod videem. Takže: na play klikout jen když už konec znáte. Jinak prosím ne!. Byli jste varováni.

Hasumi
Ian byl od dětství zvláštní dítě. Na zádech měl obraz motýlích křídel. Viděl
věci, které neměly existovat – víly, skřítky, zářivé bytosti. A také chlapce,
který vypadal stejně jako Ian, až na zelené vlasy a rudé oči. Ian ho pojmenoval
Togake, podle ještěrky, kterou kdysi viděl a pokládal ho za své druhé já. Ovšem
Tokage Iana nenáviděl a dělal všechno proto, aby mu ublížil.


Plynuly roky a Ian vyrostl. Teď je mu patnáct let a chodí na střední
školu, kde učí jeho otec. O vílách má zákaz mluvit a místo křídel má na zádech
spálenou jizvu – to jak se mu jednou neurotický otec pokoušel vysvětlit, že
pohádkové bytosti neexistují. Po letech se setkává s bývalou nejlepší
kamarádkou Rin, která jako jediná věřila jeho řečem o vílím světě. Bohužel
Ianův táta, tou dobou pod Tokageho zhoubným vlivem, si nepřeje, aby se jeho syn
s dívkou stýkal a když je spolu uvidí, chlapce probodne.

Ian zemře (ano, v první kapitole), ale ne tak docela. Do
jeho těla vstoupí Tokage a Ianovi jakožto zbloudilé duši zůstanou oči pro pláč.
Tokage to má moc hezky naplánované – jeho cílem je ukrást Ianovi vše – život,
otce, přátele a hlavně Rin. Chce Ianovi ukázat hrůzu bezmoci a
osamění.


Teď je řada na Ianovi, aby Tokageho porazil a získal vše zpět. V tom
mu má pomoci tajemný starožitník Kaito a překrásná víla Ainsel.  Ale může jim Ian věřit? A navíc – ve světě se
rozmáhá fenomén takzvaných „vílích vražd“. Lidem se zničehonic prolomí záda a
krev, která vytryskne, připomíná obrys křídel. Boj s Tokagem tedy nebude
jediný Ianův problém…

Fairy Cube je nová (2005 – 2006) manga Kaori Yuki. A je nádherná. To byl
první pocit, který ve mně po dočtení zůstal. Od jejích starých mang se dost
liší, ale každá stránka je dokonalé umělecké dílo. Na každou jsem se zatajeným dechem hleděla ještě
dlouho po dočtení textu, protože jsem se nemohla dosyta vynadívat (u Godchilda
teď zažívám to samé). Zvláště v postavě Ainsel dostává dokonalost nový
rozměr.


Je přehledná, postavy se nepletou, nemusela jsem uvažovat, které okénko
má následovat, nestane se, že bychom váhali nad pohlavím dané osoby (kromě
jedné, ale u té je to účel).

Ještě jednou věcí mě Fairy Cube překvapila – svou pohádkovostí. Kdykoliv
čtu něco od Kaori Yuki, myslím si, že mě nepřekvapí už nic, ale pokaždé tam
stejně najdu nějakou zvrhlost, která mi vyrazí dech. Fairy Cube naopak vůbec
zvrácená není. Vyskytuje se zde jen průměrné množství krve, mučení v únosné
míře, jediná zmínka o znásilnění, slabší náznak pedofilie, pouze dva krvavé
rituální obřady a celé to přežije mnohem víc postav, než jsem čekala. Děj odsýpá a plynule jde kupředu, napětí i akce si užijeme víc než dost.
Zkrátka okouzlující pohádka.


Jak už jsem psala, Fairy Cube je o lásce. Hlavním motorem příběhu je
Ianova láska k Rin, ovšem na patetické proslovy na téma „óch, jak tě
miluji!“ zapomeňte. Hrdinové jsou sobečtí. Pro dosažení vlastních cílů neváhají
ničit nevinné – a to nejen ti záporní, ale i kladní.


Na jedinou věci si při čtení dejte pozor – odpovědi na všechny otázky
čekají až v poslední kapitole, která převrátí většinu věcí o 180°. Všechno
do sebe perfektně zapadne a vše je doposledka vyřešeno, ale… těch informací je
tam přece jen trochu moc. Musela jsem si dávat pozor na každičkou větu, abych
všechno vstřebala.


Fairy Cube je jednoznačně krása – i když postrádá zvrhlou dekadenci,
která je u Kaori typická, je půvabná. Je to lahůdka nejen pro oko a příběh,
který chytne za srdce. A navíc je i krátká (3 volume), dokončená a ke stažení
třeba na www.vnmanga.com.

(ne tak docela) HRDINOVÉ

HASUMI IAN


Od dětství vídal víly, ale měl přísný zákaz o tom mluvit. Miluje svou
kamarádku Rin, ovšem než se k něčemu odhodlá, umírá. Má jediný cíl –
získat zpátky své tělo, život a hlavně Rin. Na záchranu ohroženého světa kašle
a ani zdaleka není tak sladký, jak vypadá – pro dosažení svého cíle neváhá
použít stejné metody, které používají jeho nepřátelé a kterými tolik
opovrhuje.

TOKAGE


Ianovo alter-ego, duše, kterou vidí jen Ian. Má zelené vlasy a rudé oči
a Iana k smrti nenávidí. Jediné, po čem touží, je Ianova likvidace, do
ničeho většího se zaplétat nechce, bohužel se tomu stejně nevyhne. Jméno Tokage
dostal od Iana podle ještěrky, ve skutečnosti se jmenuje I… ale to si přečtěte.
^_^

RIN


Ianova přítelkyně z dětství, jediná, který mu kdy
věřila ohledně existence víl. Po tom, co se Ianova těla zmocní Tokage, jí neujdou
změny v jeho chování a dostane strach. Její otec je workoholik, matka
násilnická tyranka a Rin sama neváhá zmlátit člověka, který jí nepadne do
okna.

KAITO


Podivínský starožitník, bezesporu nejtajemnější postava celé mangy. Do poslední stránky není
jasné, jestli se vybarví jako klaďas nebo záporák. Pomáhá Ianovi, ale z jakého
důvodu? Kaito sleduje jen vlastní (velmi nejasné) cíle a je mu jedno, na čí
straně přitom bude stát.

AINSEL


Překrásná víla a Kaitova milenka. Ani ona však o Kaitovi nic neví. Je
velmi mocná, ovšem neumí svou sílu kontrolovat – neváhá ji však použít a
pozabíjet všechny, kdo jsou na jejího Kaita oškliví. Přes počáteční nesympatie
si oblíbila Iana a rozhodla se mu pomoci.

HERIAT
Malý
Angličan, který zemřel ještě před začátkem příběhu jako jedna z obětí vílích
vražd. Jeho tělo teď slouží jako dočasná schránka pro Ianovu duši. Na konci
příběhu ho však čeká ještě jeden důležitý úkol.

BABIČKA


Heriatova babička. Je slepá, přísná a zdá se, že Heriata nenávidí; její
dcera totiž utekla s komorníkem a výsledek – Heriat, už má její modrou
krev poněkud zředěnou. Pochází ze země, kde jsou víly součástí každodenního
života, z Irska. Babiččin osud je s vílami spjat, neunikla před nimi
ani v Japonsku.

HASUMI
KAZUMI
Ianův psychopatický táta. Kdysi slavný spisovatel,
nyní obyčejný středoškolský učitel. O existenci víl nechce ani slyšet, čas od
času se dostane po Tokageho chorobný vliv a pak má vůči Ianovi násilnické
sklony.

LUCIFERA
a.k.a. TETA LISE
Ta, která svádí muže. Jedna z leannan-sidhe,
múz a sestra Ianovy sestry Kurehy. Je trochu nekonvenční, snaží se najít
ztracenou Kurehu a přitom Ianovi několikrát pomůže.

KUREHA
Ianova
matka, múza. Úkolem múz je svádět muže a postupně je zabíjet, ovšem Kureha se
do Kazumiho zamilovala a utekla dřív, než ho stačila zabít. Momentálně není k nalezení
ani ve světě víl ani ve světě lidí.

GOTOH
SHIRA
Mladý prezident korporace Gotoh. Tato ekologická
společnost se navenek snaží vytvořit zelenější svět a přijatelnější životní
podmínky, ve skutečnosti chce jen prolomit bránu mezi světem démonů a světem
víl a vytvořit novou říši víl – Elysiah. Shira má slabé srdce a je jen loutkou
v rukou někoho mnohem mocnějšího.

REI
a.k.a. HAVRAN
Tajemný jednooký mladík ve službách Shiry.
Pojí ho společná minulost s Kaitem a ta je složitější, než se zdá – pro příběh
je přímo klíčová.

Zde najdete pohromadě všechny překlady, na kterých jsem doposud pracovala. Pro stažení klikněte na odkaz.

Titulky

Bleach

Dororo

Manga

Basilisk: Koga nimpou chou

Cruel Fairytales

Doujinshi

Gintama

Gravel Kingdom

Ludwig kakumei

Samurai champloo

Tokaido Hisame

Yamato nadeshiko shichi henge

Mrazivý příběh Lucie, Martina a Juliena konečně v češtině! Nyní i pro ty, kteří jsou líní naučit se anglicky! Láska! Slzy! Napětí! Romantika! Tisíc pověšených mrtvol!

CRUEL FAIRYTALES