Kudou Shinichi (17) má ve svém věku už slušnou kariéru a mediální pověst (a hlavně pěkný ksichtík Oguri Shuna, s čímž tím souvisí i školní skříňka přeplněná zamilovanými dopisy od potrhlých spolužaček). Honosí se titulem „středoškolský detektiv“ a ve spolupráci s jinými detektivy už vyřešil nesčetně případů. Od malička hltal příběhy sira Artura Conana Doylea, Sherlock Holmes je jeho velký vzor a božstvo a to na něm zkrátka muselo zanechat následky. Také má kamarádku z dětství, karatistku jménem Ran a s naprosto nevinnými úmysly dedukuje, jakou barvu mívá její spodní prádlo, netuše, že dívka je do něj po uši zamilovaná. Zkrátka klasický, v oblasti citů k dívkám lehce nechápavý, sebestředný, ale vždy schopný své sobecké pohnutky vysvětlit tak, že vlastně myslel jen na dobro ostatních, pyšný na své schopnosti, všemi múzami políbený a trochu namyšlený intelektuální chlapec, který ve chvílích nouze vždy projeví smysl pro čest a pro přátelství (A taky vždycky všechny ochrání! Definitely!). A kromě toho je to ještě nadaný sportovec a s fotbalovým míčem dokáže zajímavé věci, jak se dozvíme v závěru. 
A tenhle mladík, pro kterého je školní výlet ztrátou času, protože mnohem raději řeší detektivní případy a čte knihy sira Doylea, jednoho večera obdrží zprávu od tajemného neznámého, vystupujícího pod přezdívkou Kidnapper, který Shinichiho vyzývá na souboj. Na školním výletě mu začne unášet spolužáky a pokud jej Shinichi dokáže zastavit, vyhrál. Pokud ne, má smůlu, stejně jako unesení spolužáci. Pro chlapce je to samozřejmě výzva, které nedokáže odolat, výzva natolik lákavá, že psaní ani neodevzdá policii (což by zajisté každý normální člověk udělal) a rozhodne se přistoupit na Kidnapperovu hru. Ono slovní spojení „one-to-one-match“ (pro neangličtináře „souboj jeden na jednoho“) má na 90 % všech hrdinů tak magický vliv, že jim jejich čest a hrdost nedovolí výzvu odmítnout a ušetřit si tím hafo starostí a problémů.
Takže Shinichi na osudný školní výlet přece jen vyráží, aby vyzkoušel vlastní schopnosti a porazil tajemného Kidnappera. Žel bohu, Kidnapper taky není žádná máčka a Shinichi bude muset nastartovat všechny (dva) mozkové závity a využít všechny poznatky z Sherlocka, aby se nezpronevěřil svému titulu „středoškolský detektiv“ a zachránil všechny své spolužáky. Definitely!
Film měl premiéru v roce 2006 a je založený na slavné manze mangaky Gosho Ayamy, která začala vycházet v roce 1993 a stále neskončila. V roce 1996 ji následovala anime, která rovněž ještě neskončila a k dnešnímu dni čítá zhruba 470 epizod (podle serveru wikipedia.org). Mangu ani anime neznám, jen jsem si po shlédnutí filmu stáhla první volume z mangacesky, abych měla lehkou osobní zkušenost i s mangou a zjistila jsem, že live action se odehrává ještě předtím, než začíná manga (a je ukončena tak, aby na ni manga přímo navazovala). Jestli je tento příběh dále zobrazen v manze jako flashback, to bohužel opravdu netuším.
Abych se dostala k tomu, co je vůbec tento film zač. Inu – je to adaptace mangy, live action. Chcete vědět, jaký je rozdíl mezi normálním filmem a adaptací komiksu? V normálním filmu herci hrají normálně a celkově je po technické stránce velmi stravitelný. V live action (a tím tuplem v adaptaci školní komedie) se všichni předbíhají v tom, kdo hodí horší grimasu, kdo víc zaječí a kdo se mimickými a jinými výrazy přiblíží kreslené postavě. Ne, že by se na to nedalo zvyknout, ale chce to trochu trpělivosti a tolerance. A z toho mála, co jsem viděla, je Detective Conan jeden z těch stravitelnějších (mám obavy, že šok v podobě Lovely Complex live jen tak něco nepřekoná).
V hlavní roli uvidíme Oguri Shuna (např. Hanazawa Rui v Hana Yori Dango nebo Uchi v Gokusenu), což zajisté potěší hlavně ženské publikum (dobrá, nebudu to zapírat. Conana jsem si stáhla jenom proto, že jsem se dozvěděla, že tam hraje on ^^) a psychicky slabším kolegyním bych doporučovala připravit si zásoby ledu, vaty a dalších potřeb na zastavení nosebleedu, zvlášť ve scéně, kdy je Shinichi naštvaný, cool a má mokré vlasy ^^
Hlavní ženskou hrdinku hraje Tomoko Kurokawa, která nosí docela krátkou sukni (aby se mužská část publika necítila předchozím odstavcem opomíjená) a mnohé jistě zaujme i Mizukawa Asami (hrála např. v hororu Dark water), v roli podezřelé učitelky.
Možná vám už z úvodu došlo, že pokud chcete detektivku, kde si budete nervozitou okusovat nehty i na nohou, bude třeba zabrousit do jiných vod. Tento film je mnohem víc příjemné, nenáročné pokoukání, než nervydrásající drama, občas je dokonce malinko napínavý, hned od začátku je jasné, že všechno dobře dopadne a na konci nás čeká nechutně dlouhá vysvětlovací scéna, kdyby třeba náhodou divákům něco nedošlo. (Ano, jestli nesnášíte, když si nepřátelé navzájem začnou vysvětlovat své myšlenkové pochody, tak raději dejte ruce pryč nebo ten konec přetočte.) U závěrečné scény se jistě pobavíte, určitě u ní nic nepijte, protože vám hrozí nebezpečí udušení (s čímž mám samozřejmě osobní zkušenost, nikdy se nepoučím, že u podezřelých filmů nemám nic jíst ani pít) a jestli někdo umíte japonsky, můžete japonským filmařům napsat, že to, co lidé u anime a mangy ještě zkousnou, v hrané podobě nemusí nutně fungovat. (Až uvidíte, pochopíte, o čem mluvím. Kdyby náhodou ne, tak je to ta scéna, ve které mají důležitou úlohu časovaná bomba a fotbalový míč). A ještě jedna věc, která s filmem přímo nesouvisí – až několikrát během filmu a jednou dokonce ve velmi dramatické scéně začne hlas milé paní vyjmenovávat sponzory (McDonald a další, které jsem už zapomněla), hlavně se nerozčilujte. Nestojí to za to, i když já v tom okamžiku měla na tváři stejný výraz, jako Raito na tomto banneru.
Přes to všechno je Detective Conan dobrý film, pokud od něj nečekáte nic než hodinku a půl nenáročné zábavy, hezké hlavní hrdiny a nějaký ten lehký úvod do světa detektivologie. Já jsem se bavila víc než dobře, protože vím, že tyhle filmy je třeba brát trochu s nadsázkou a taky se mi líbil Oguri. Ano, mám povrchní důvody - co s tím udělám? ^^
A tři bonusy pro divačky (chlapci, raději na to neklikejte, budete jen znechuceni mou slepicoidností ^^ Ano, i já mezi ně občas patřím *blush*) 1, 2, 3
1 komentářů:
Dala jsem kousek anime (bohužel na ty nekonečné série vážně není čas, i když starší kousky stojí za to - jen nezapomenout, kde jsem sakra skončila :D) a líbilo se, že bych zkusila zmáknout doramu?:D Průšvih je v tom, že ne vždycky slyším na předělávané série chválu, a s živými herci mám pořád zásadní problém - vůbec je od sebe nerozeznávám :D Tohle je možná matroš, na kterém by to šlo nacvičit..:B x3
Okomentovat