Bylo tedy určeno toto: jestli vyhraje Iga, shogunovým nástupcem bude starší syn Takechiyo, jestli zvítězí Koga, na trůn usedne mladší Kunichiyo.
A tak vznikly dva svitky - na straně Koga byli vybrání Koga Danjou, Gennosuke, Hyoma, Okoi, Saemon, Gyobo, Jubee, Shougen, Josuke a Kagero. Na opačné straně svitku se objevila jména Ogen, Oboro, Yashamaru, Nenki, Hotarubi, Rousai, JIngoro, Tenzen, Akeginu a Koshiro. Bitva o budoucnost nejen obou rodin, ale i celého Japonska může začít... jen kdyby...Jen kdyby se Koga Gennosuke, vůdce klanu z Manji Daini a Iga Oboro, princezna z Tsubagakure, nemilovali. Jejich sňatek by znamenal věčný mír mezi oběma rody. Jenže teď jsou od sebe dramaticky roztrženi a postaveni proti sobě. A co hůř, i když se tomu oba zuby nehty brání, postupem času jsou oba donuceni přísahat, že toho druhého zabijí vlastníma rukama.
Basilisk je historické romantické drama, jak má být. Romatiky je tu hodně, ale zas ne tolik, aby se z toho slabším mužským žaludkům dělalo špatně, historie z něho přímo sálá a drama je to takové, že vám několik dní nedá spát. Když jsem se zmiňovala o těch slabších mužských žaludcích, Basilisk rozhodně není anime, kterou bych doporučila naopak slabým ženským žaludkům. Nevím sice, jakou hranici přístupnosti tomu určili Amíci, já bych ale rozhodně nešla pod 14 let. Autoři se se svými postavami vůbec nepárají, nesnaží se nic zjemňovat ani idealizovat. Výsledkem je surová, naturalistická podívaná, kde se nikdo neštítí ničeho, zásady morálky a cti neznamení ani zbla a city jsou brány jako projev absolutní slabosti, jako něco, co nemá v životě shinobiho co dělat. Stejně tak ninjové nejsou ani považováni za lidi, ale za zbraň, nástroj určený k zabíjení, který se dá jednoduše nahradit. Podle toho také vypadají jejich skutky. Útočí přímo a chladnokrevně, s jasným úmyslem zabít, neváhají protivníka mučit, znásilňovat a mnozí z nich u toho ještě působí sympaticky! Ale i přes tohle všechno kruté násilí a potoky krve Basilisk není uměle brutalizovaný a přitažený za vlasy - je prostě realistický. Ano, takhle to ve skutečnosti, mohlo být.
Máme tedy na každé straně deset ninjů plus nějaké ty ty vedlejší postavy jako starý shogun, Hattori Hanzo, jeho syn, intrikánská vychovatelka Ofuku a pár dalších. Přestože se to může zdát jako obrovské číslo na tak krátký seriál, většina charakterů je předvapivě výborně vykreslena včetně jejich osobních pohnutek, motivací a minulosti. Z party mnohdy nechutných zabijáků se tak stávají opravdoví, celkem obyčejní lidé. Pravdou je, že ze začátku se vám bude z hlavy pořádně kouřit, abyste rozeznali, kdo je kdo a kdo ke komu patří. U každého se sice při jeho prvním vstupu na scénu ukáže, jak se jmenuje a ke kterému táboru patří, to si však stejně nezapamatujete a jistou dobu v nich budete mít pořádný zmatek. To se ale časem utříbí, počet hrdinů se v každé epizodě snižuje a vyznat se v nich je čím dál jednodušší. Zadruhé, mnohé z nich jsou vysvětlovány třeba i posmrtně. A ty poslední (Tenzen, Kagero, Koshiro, Hyoma nebo Hotarubi) už jsou dotáhnuty do nejmenšího detailu skutečně dokonale a nejsou to jen animované postavy určené k brzkému zániku, nýbrž opravdoví živí lidé. Co je zajímavé, že obě soupeřící strany jsou kladné i záporné zároveň - nikdy si čistě nevyberete, jestli budete fandit Iga nebo Koga. Můžete fandit leda jednotlivcům. Sympatie jsou rovnoměrně rozloženy mezi oba tábory, na obou stranách jsou ninjové nadmíru sympatičtí, nechutní nebo rovnou sketoidní. Kdo je tedy zlý? Klany, mocný shogun, samolibý Hattori Hanzo či stará učitelka Ofuku? Vždyť každý z nich sleduje vlastní cíle, které zas tak špatné nejsou. A že účel světí prostředek? No, možná...
Na co nelze zapomenou je, že ninjové jsou bojovníky ovládající nejrůžnější mysteriózní bojové techniky a kouzla. Tady je jich dvacet a každý se specializuje na jiný druh boje. Napřiklad Shougen, pavouku podobná zrůda, tká pavučina a plive hmotu pevnější než lepidlo, Akeginu uzamkne protivníka do krvavé iluze, Koshiro vytváří vzdušné víry či Kagero produkuje ze svého těla smrtelně jedovatou látku. Čeká nás dechberoucí přehlídka těch nejúžasnějších bojových technik, jaké si jen dokážeme představit.
Souboje jsou animačně krásně zpracovány, neomezují se jen na zběsilé poletování mezi stromy, kdy nejde téměř nic vidět, nýbrž jsou rozpracovány do posledního detailu, takže se můžeme jen kochat a slintat.
I ostatní animace je na velmi vysoké úrovni. Postavy jsou velmi realistické a souměrné (čili: když má žena pětky prsa, tak tomu odpovídá i zbytek postavy). Disproporce zde nenajdeme, pokud nepočítáme shinobi zohyzděné vlastními technikami (Shougen, Rousai). Příběh je laděn to temnějších barev, ale i zde občas zasvitne veselé sluníčko a na několik okamžiků vše nádherně prosvětlí.
Rovněž hudba patří k vyššímu nadprůměru, přijemně podkresluje celkový dojem z děje a rockový opening považuju nejen skladbou, ale i sledem scén za jeden z nejlepších anime openingů vůbec.
Basilisk je anime, která možná není líbivá na první pohled a možná vás hned zkraje nenadchne, ale stačí u ní vydržet pár dílů a rouhodně si vás získá na svou stranu. Je to story, která vás dojme, poučí o historii, chytne se vás hlubokým příběhem, zalíbí se vám hezkou grafikou a dechberoucími souboji a podmaní si vás sympatickými i nenáviděníhodnými hrdiny. Možná hned na začátku odhadnete konec, ale stejně budete doufat, že jste se ve svém odhadu spletli. A věřte, že až s ní skončíte, butete nad ní ještě pěkných pár dnů přemýšlet. Pokud máte jen trochu blízko k akčním historickým romancím, není lepší volby než Basilisk: Koga nimpou chou. Dávám 95 %.
0 komentářů:
Okomentovat